Pěstujte listovou zeleninu, prospějete svému zdraví
Na listovou zeleninu se zaměříme jako na celek. Jak asi každý ví, jedná se o zeleninu, u které se konzumují listy či stopky. Do této skupiny patří různé druhy salátů (např. hlávkový), ale také špenát či mangold. Výhodou pěstování je rychlý růst a bohatá úroda, k čemuž ovšem potřebuje půdu s dostatkem živin, protože má slabý kořenový systém.
Listová zelenina má poměrně omezené využití v kuchyni, protože většinou nachází uplatnění pouze ve studených pokrmech (v salátech apod.). Jenže právě díky tomu, že se tepelně neupravuje, zůstává v ní zachována většina živin. Budete s ní tedy např. konzumovat enzymy, které mají kladný vliv na trávení, stejně jako chlorofyl, což je vlastně „krev rostlin“, která u člověka snižuje únavu. Listová zelenina navíc obsahuje vlákninu, jež by měla být základem zdravé stravy.
Vysaďte i kultivary brukve zelné
Další rostliny, která by měla být na každé zahrádce, jsou kultivary brukve zelené, které jsou řazeny mezi košťálovou zeleninu. Konkrétně se jedná o zelí, kapustu, kedluben, květák nebo brokolici. Tato zelenina není opět nijak náročná na pěstování, vyžaduje pouze půdu dobře zásobenou živinami, slunnější stanoviště a pravidelnou závlahu.
Pro košťálovou zeleninu najdete nejrůznější využití, a ť už v teplé či studené kuchyni. Navíc je bohatá na mnoho účinných látek (především vlákninu, vitamíny a minerály). Většina lidí přitom u některých zástupců konzumuje jen určité části (např. zdužnatělé květenství u květáku) a listy vyhazuje. To je ovšem chyba. Listy košťálové zeleniny působí na lidské zdraví totožně jako zelenina listová!
Na zahrádce by vám neměla chybět ani mrkev
Mrkev patří mezi kořenovou zeleninu, jež je u nás pěstována velmi často. Vysívá se sice až v březnu, s přípravou záhonu byste měli ovšem začít již na podzim. Do půdy je vhodné přidat kompost, na druhou stranu nepoužívejte chlévský hnůj, který mrkvi neprospívá. Během pěstování je ale vhodná pravidelná zálivka. Odměnou vám bude křupavá zelenina, vhodná do polévek, omáček i salátů. Mrkev opět obsahuje důležitou vlákninu a navíc je kvalitním zdrojem vitamínu A, který má mj. kladný vliv na oči. Že tedy tato zelenina pomáhá zraku, není žádný mýtus.
Rajčata vám mohou zpříjemnit letní měsíce
Spor o to, jestli je rajče ovoce, nebo zelenina, se táhne již spoustu let a prozatím neskončil. Budeme-li jej považovat za zeleninu, v našem výčtu nemůže chybět. Rajčata je vhodné předpěstovat už na konci zimy a ven je vysadit zhruba v polovině května. Vyžadují přitom půdu s dostatkem živin a pravidelnou zálivku. Navíc musíte keříky připevnit k tyčkám, aby měly v pozdější fázi růstu oporu. Budete-li postupovat správně, v létě můžete sklízet osvěžující plody, které jsou zdraví prospěšné. I ty obsahují vlákninu a navíc jsou přirozeným zdrojem antioxidantů, takže tělo chrání proti volným radikálům.
Cibule jako zelenina, která je pěstována ve velkém
Cibule, kterou lze pěstovat ze semínek či sazeniček, je u nás velmi populární zeleninou, která se objevuje na většině zahrádek. Ačkoli vyžaduje slunné stanoviště a lehkou a propustnou půdu, nepotřebuje zalévat, protože jí vyhovuje sucho. Na pěstování je proto velmi nenáročná. Cibule je v kuchyni jednou z nejpoužívanějších surovin, a to i přes skutečnost, že při jejím krájení vzniká plyn syn-propanthial-S-oxid, díky němuž slzí oči. Tato cibulová zelenina účinkuje při nechutenství, zažívacích potížích nebo ateroskleróze (kornatění tepen).
Chcete zeleninu pěstovat i v zimě? Pak vysaďte česnek
Česnek je další cibulovou zeleninou intenzivní chuti. Na rozdíl od většiny pěstovaných rostlin na našich zahradách mu vyhovuje chladné počasí (nebudeme-li brát v potaz jarní druhy). Zasadit jej tedy lze na konci podzimu, nebo dokonce před začátkem zimy (prostě těsně před zamrznutím půdy). Ani česnek není pouze vhodnou ingrediencí do kuchyně, ale jde rovněž o účinné přírodní antibiotikum a pozitivní vliv má i na hladinu cholesterolu či nachlazení. Zdravou zeleninu zkrátka můžete pěstovat na zahrádce v každém ročním období…
